Casino

Fakt mě ten film moc bavil: svým stylem vyprávění, zajímavými osobnostmi i příběhem. Přestože je tak dlouhý, ani jednou jsem nezačala mít pocit, že se nudím. A hned od začátku jsem fandila De Nirovi a nikomu jinému; jak to s ním dopadne, mi nebylo lhostejné... prožívala jsem to s ním jako kamarádka :-) (30.01.2009)

Film, v němž se spojuje až dokumentární přístup k zmapování chodu tak organické a živé instituce, jakou je obrovské casino v Las Vegas, s bohatě vrstveným a strukturovaným dějem, při čemž musíme zatraceně dobře žhavit mozkové závity, abychom drželi krok a neztratili se v záplavě mafiánských bosů, obyčejných vrahounů a zlodějíčků, falešných hráčů, zkorumpovaných poldů a především moři obyčejných otců rodin, kterých spolyká Las Vegas i okolní, do nekonečna se táhnoucí poušť, každoročně na desetitisíce. Scorsese si vybral opravdu rázovité a přitom charakteristické postavy, které nechal střetávat mezi sebou a uvnitř nich samých. Na scénu uvedl v mafiánských filmech ne tak typickou postavu protřelého, úplně neitalského, spíše zdrženlivého, židovského podvodníka, který dokáže umně proplouvat mořem požadavků, závazků a nebezpečí, dozírat na bezchybný chod casina a spolehlivě tak plnit i vlastní kapsu. Tato postava, jediná kladná - dá-li se to tak říci - byla svěřena Robertu De Nirovi, který se s ní vypořádal dokonale a stal se vlastně celkovým průvodcem filmem a osobou, kolem které se točí úplně všechno. Jeho životní postoj je natolik vychytralý, opatrný, že by takto dokázal fungovat možná až do smrti, ale ani jemu se nepoštěstí, aby ho nepotkala ta nejstrašnější možná katastrofa, a to aby se zamiloval do bezcharakterní, protřelé podvodnice, díky níž se jeho doposud spokojená existence začne stejně jako casino hroutit. Skutečně přesvědčivá mrcha Sharon Stoneové, musí být všem odporná od začátku do konce, nejdřív svou falešností a nakonec pak neuvěřitelnou nepředvídatelností a nespolehlivostí. Postava, která je však čitelná velice dobře,a od které se můžeme nadít akoráť tak nechutné nakládačky, byla po předchozích krvavých zkušenostech z Mafiánů pochopitelně a zcela správně svěřena mistrovi živelné zuřivosti Pescimu, jenž dotvrzuje platnost nemilosrdného pravidla, že kdo mečem zachází, jím i schází. (23.12.2004)

„Nakonec jsme mu skřípli hlavu do svěráku.“ Nečekaný vzestup a explozivní pád posledního ne-tak-docela-mafiána ze staré školy dokáže být Scorseseho perspektivou brutální, komický i nostalgický v jednom momentě. Režisérův přístup je ještě víc reportážní a méně příběhový než v případě Mafiánů, na něž Casino navazuje. Třebaže jsou nyní ve hře vyšší částky a postavy nosí mnohem extravagantnější šaty (nevím, nevím, co by módní policie z nějakého bulvárního plátku poznamenala na adresu akvamarínových mokasínů), dojem, že jsme na tuhle exkurzi do rodinného podniku vřele vítání, přetrvává. Mimo jiné zásluhou opětovného obsazení Scorseseho matky. Psychopatický Pesci, sjetá Stoneová, suverénní De Niro, rychlé slovní výměny, dlouhé kamerové jízdy, dobové šlágry. Všechno je, jak má být. Jen by to nemuselo být celé tři hodiny, neboť film spíše rozšiřuje do epických proporcí, čím se Scorsese zabýval již dříve, než aby nabízel něco fungl nového. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Satan, StarsFan, Mahalik, 6thSun (05.09.2008)

V řadě ohledů skvělý a vysoce dívatelný, přesto o hvězdu slabší Scorsese. Přišla mi škoda, že náběh na epický pocit zabila zrovna linie s femme fatale manželkou, co se chová jako větší a větší kráva na pěst, přičemž právě ta zápletka pro sebe urve největší prostor. První polovina neměla chybu, už jako náhled do chodu věcí ve starém Vegas potažmo americký mafie, jen kéž by tak dál... (17.10.2019)

Organizovaný zločin v kasinu je technologický proces. Kamera švenkuje po cestě peněz, z automatických sčítaček do účtárny, do kufříků a k šéfům. Větší vzdálenosti překlene střihem. Výrobní prostředky: hrací automaty, ruleta, karty. Seznam položek a činností... Organizovaný zločin v kasinu je firma s jemně strukturovanou a dobře definovanou hierarchií. Kamera hledá obličeje krupiérů, jejich šéfů, šéfů šéfů, šéfů šéfů šéfů, končí de Nirem a vševidoucím okem. Zločin má své "mateřské a dceřinné firmy"... Organizovaný zločin v kasinu je manažerská záležitost. Řídí se z pracovních obědů, kanceláří a "valných hromad"... Organizovaný zločin v kasinu je jazzový rytmus, svižný, promyšlený, brilantní a přece pln improvizace... Organizovaný zločin v kasinu je televizní estráda plná lesku, pozlátek, světelných show a nevkusných hudebních a tanečních čísel... Organizovaný zločin je násilí - tvůrce i ničitel kapitálu. Organizovaný zločin je pěst, tužka, basebalová pálka či bouchačka Joe Pesciho... Organizovaný zločin je soukolí, stroj - a do stroje city nepatří... Organizovaný zločin v kasinu je Casino... Jenže! Kam se vyvinul od Kmotra organizovaný zločin ve filmu? Nabral na tempu, nabral na tempu, nabral na tempu... Proč třebas stále platí "čím vyšší šéf, tím méně přímé vyjadřování"? Protože se na to těšíme a tak se nám autoři zavděčí? Proč stále platí Vzestup --> Žena --> Pád? Proč zločinec je kůl a poctivec nudař, srab a vůl? Já vím... líp se na to kouká. Ale ne každému. Slabé ****. (11.12.2010)